Každý z nás si asi pod pojmem „červená knihovna“ vybaví trochu něco jiného. Není to ale vždy jen příběh o tom, „Jak chudá dívka ke štěstí přišla“ anebo „Zachráněna v poslední chvíli šlechetným milionářem“. I když asi tyto příběhy tak trochu převažovaly. Možná leckoho překvapí, že právě za těmito sladkobolnými příběhy stály většinou ženy, které byly sebevědomé a rozhodně se nechtěly stát ušlápnutými chudinkami. Osud si s nimi ale většinou zahrál jinak.
· Nejznámější ženou červené knihovny je bezesporu Vlasta Javořická.
· Druhou byla taktéž Vlasta, ale Pittnerová.
Vlasta Pittnerová hrála divadlo, psala satirické básně i kritické články. Toužila po žurnalistice a přátelila se s redaktorem Ohlasu chrudimského panem Václavem Ježkem. Bohužel, narodila se do mužského světa, a tak musela na všechny své představy zapomenout. Na vyšší dívčí škole ji dokonce vyznamenal sám ředitel, který litoval, že není hochem.
Konečně svoboda
Svými názory si mladá dívka brzy znepřátelila rodnou Polnou a prý pošpinila pověst svého otce. Bylo rozhodnuto, že se Vlasta provdá. Pětadvacetiletá dívka si tedy vzala čtyřicetiletého lesmistra, vdovce se dvěma dcerami.
o Výsledkem tohoto rozhodnutí byla nespokojenost na všech stranách.
o Docházelo k domácímu násilí.
o Vlasta si dokonce ostříhala vlasy dohola, aby ji za ně nemohl muž smýkat po podlaze.
Psala však dál své příběhy, ve kterých využívala své znalosti místních poměrů. Stávala se stále vyhledávanější autorkou. Chystala útěk. Stalo se to, co možná předpokládala. Otec ji zpět nepřijal. A tak se musela vrátit ke svému muži. Pouze na rok. Pak si dodala opět odvahy a odešla natrvalo.
· Usadila se v Praze a psala.
· Stala se skutečně populární autorkou červené knihovny.
· Psala do různých kalendářů a časopisů.
· Kromě toho jí vycházely i čtyři knížky ročně.
· Podle jejího románu byl natočen i film.