Ještě chvíli breč, a já ti k tomu dám důvod. To byla jedna z oblíbených vět mé matky, kterou jsem poslouchala celé dětství. Mám ale štěstí. Narodila jsem se jako holka, takže občasné slzy byly společensky akceptované. Moji dětští kamarádi si ale často museli vyslechnout že „kluci nebrečí“ nebo „nebuď fňukna“. Klukům bylo povoleno brečet maximálně bolestí při rozbitém koleně nebo odřeném lokti. Jindy ne. Jejich rodiče se báli, že z takových kluků vyrostou mamánci, ufňukánci a zakřiknutí hošíci, kteří se v životě neprosadí. Musí to tak ale opravdu být?
Emoce máme všichni, a jsou základním nástrojem našeho přežití. Cítíme štěstí, když se nám něco povede, smutek, když se nedaří, dokážeme milovat i nenávidět. Slzy k emocím neodmyslitelně patří, u někoho více, u někoho méně. Někdo nabírá už při videu se štěňátky, s jiným nehne ani Titanic. V každém případě nám ale slzy pomáhají tyto emoce zpracovat. Pokud se tedy bráníme pláči a projevu emocí obecně, tak potlačujeme svou přirozenost. To může vést například k pozdějším psychickým problémům, obtížím v komunikaci a v navazování vztahů.
Emoce se vždy dříve nebo později v nějaké formě projeví. Potlačování může fungovat jen do určitého bodu, a po něm složitě budovaná maska praská. Lidé, kteří dlouhodobě nemají možnost uvolnit napětí, ať už je to dané výchovou, nebo třeba povoláním, jsou tak často náchylní k psychickým potížím, jako jsou deprese, nebo i civilizačním nemocem, jako je vysoký krevní tlak. Emoce z těchto lidí vytryskují v nečekaných momentech, což výrazně komplikuje jejich osobní i pracovní život.
Jsou samozřejmě momenty, kdy se dětský pláč a křik prostě nehodí. V obchodě, u doktora nebo třeba v dopravním prostředku, tam všude nejsou dětské emoce přijímány právě s pochopením, a je jasné, že zoufalý rodič se snaží alespoň zvukové projevy tlumit. Některé děti mohou také slzy využívat k manipulaci svým okolím. Řešením ale není snažit dětské city potlačit dlouhodobě, ale spíše pomoci dítěti pochopit, co vlastně cítí. Pokud si tedy chce váš potomek v klidu poplakat, ať už kvůli šrámu na koleni nebo u filmu či kvůli stěhování kamaráda, nebraňte mu. Daleko spíše než ufňukánka vychováte duševně zdravého, stabilního muže.