Nic se nemá přehánět, to platí zvláště u konzumace potravinových vitamínových doplňků. Opatrní bychom měli být především v souvislosti se suplementací vitamínu D a jódu. Tato fakta si však většinou ti, kteří potravinové doplňky konzumují, dobře uvědomují.
Horší situace nastává v okamžiku jejich deficitu. V souvislosti s vitamínem D bylo prokázáno, že v naší zeměpisné šířce je v zimním období velmi málo slunečního svitu, a že v mnoha případech, kdy si v létě tělo ukládá tuto látku do zásoby, není v zimě zásoba pro náš organismus dostatečná. To platí především pro pracující, kteří tráví většinu času v uzavřených místnostech – v kancelářích a dílenských provozech. Dříve se zkrátka lidé pohybovali častěji venku, v přírodě, a pokožku vystavovali slunci mnohem déle.
Problematickým se také jeví deficit jódu ve středoevropské populaci. Naše země nemá jeho vlastní surovinové zdroje (až na pár výjimek, jako je např. luhačovická Vincentka), a tak musíme jód doplňovat v potravě uměle. Konzumujeme navíc velmi málo mořských ryb a obvykle je jedinou cestou příjmu tohoto prvku jodizovaná sůl.
Nedostatek jódu snižuje IQ
Největším nedostatkem trpí v Česku zejména ženy v průběhu těhotenství. Tehdy se při formování plodu využívá mnoha živin a pochopitelně i jód, toho je však třeba přijmout v tomto období více, než bývá obvyklé. Vědci zjistili, že i relativně malý deficit ohrozí vývoj dítěte ve formě sníženého inteligenčního kvocientu a neurologických poruch . Problémy se mohou také projevit předčasným porodem nebo potratem a u dítěte později vedou k hyperaktivitě, psychomotorickým potížím a tuhnutí svalů.
Snížení IQ lze vypozorovat i v současné populaci, což může mít značný společenský dopad na celou zemi, lidé pak mají potíže s pamětí, nejsou schopni chápat základní souvislosti a děje a nenachází uplatnění v zaměstnání. Prozatím se tomuto fenoménu věnuje příliš málo pozornosti, evropští zákonodárci jej nepovažují za prioritní, ačkoli na tento fakt upozornila konference vědců v polském Krakově na počátku roku 2018.